Kontakt:
Květoslav Štorek
Příručka Paul: http://www.rekupoint.cz/downloads/70/prirucka_Pruvodce_rekuperaci-Paul.pdf
Zpětné získávávání tepla z odpadního vzduchu v současné době nachází velké uplatnění v rodinných domech a bytech. Rekuperace řeší dilema mezi přívodem čerstvého vzduchu a ztrátou tepla, které se ztrácí při větrání.
Pro zajištění minimálního hygienického množství větracího vzduchu pomocí oken by bylo zapotřebí větrat asi hodinu. Při takovémto větrání se ztratí 50–75 % tepla.
Řízeným větráním pomocí vzduchotechnické jednotky se zpětným ziskem tepla lze zajistit výměnu vzduchu bez významných energetických ztrát. Kvalitní rekuperační zařízení mají účinnost zpětného zisku tepla kolem 90% v celém rozsahu otáček ventilátoru. Při největších mrazech je rekuperace schopna zajistit, aby do místnosti proudil předehřátý vzduch o minimální teplotě 18 °C. V letním parnu je naopak možné pomocí rekuperace zchladit přiváděný vzduch.
Rekuperační zařízení využívá tepla vzduchu odsávaného z interiéru k předehřevu chladného vzduchu z venkovního prostředí v zimním období. V létě - naopak – chladnější odsávaný vzduch zajišťuje předchlazení horkého, venkovního. Samotné předání tepla (chladu) je zajišťován přes protiproudý výměník.
Rekuperační systém bývá součástí komplexních vzduchotechnických jednotek, které zajišťují úpravu a dostatečné množství venkovního vzduchu (vlhčení, chlazení, ohřev, filtrace) a odvod vzduchu znehodnoceného (koupelny, kuchyně).
Rekuperátory s křížovo-protiproudými výměníky jsou podle většiny výrobců schopny dosáhnout 90% účinnosti. Tato hodnota však často klesá se zvyšující se zátěží, kdy roste objem průtoku vzduchu. Při 100% zátěži může účinnost klesnout až pod 70%. účinné jsou protiproudé kanálové výměníky s dostatečnou plochou, která by například pro větrací množství vzduchu 300 m3 za hodinu měla být asi 60 m2. Takováto zařízení by měla být schopna dosáhnout deklarované 90 % účinnosti.